Hello/dead 10/40 sekund je snad všude - ROS, Cisco, Juniper, ..., a to asi proto, že tyto hodnoty jako příklad uvádí původní RFC specifikace pro OSPFv2 (respektive jako příklad navrhuje 10 sekund pro lokální sítě a 30 sekund pro wan sítě, dead je pak 4x hello). A tak to asi zůstalo hodně dlouho, každý to mlátí jako default hodnoty, než přišel update pro subsekundový hello (což ROS nepodporuje) a potom asi to přešlo ve prospěch univerzálního BFD, který má výhodu, že jedna komunikace hlušiny na lince je použita pro víc protokolů současně. U ROSu umí BFD použít OSPFv2/3, BGP (nefunguje korektně jen multihop BFD, jako vše v ROSu, co používá UDP) a je slíbena podpora pro LDP.
Pokud chci urychlit hlavně start, tak je nejvíc možná ovlivním správnou volbou typu linky. "Startovací časový zabiják" je volba designated a backup routeru na segmentu, kdy po naběhnutí běží wait timeout (který je rovný dead intervalu), kdy routery vysílají jako DR/BDR 0.0.0.0, aby se vzájemně představily a pak začíná volba. Takže pokud mám jen dva routery na lince proti sobě, volím typ linky point-to-point, volba DR/BDR se nekoná a hned se spolu baví (ušetřím wait timeout). Pokud mám na segmentu víc routerů a ze zapojení je jasné, že selhání jednoho uprostřed znamená nefunčnost všeho (ethernetové RBčko propojující přes bridge RBčka typu 911 jako sektory, uplink), tak zde se použije režim broadcast, ale tomu střednímu routeru dám prioritu 100, ostatním 0, tím je automaticky zvoleno a opět se na nic nečeká, že ten jeden je DR a ostatní se s ním hned baví i bez wait po naběhnutí.
A rychlé sejmutí dělá dneska to BFD, pokud ho potřebuji...
Jinak, když na to šahám, tak na na wifi like linkách obvykle hello/dead 4/20 nebo 3/12. Záleží na účelu, zda mám kruh a chci přepnutí na zálohu relativně rychle nebo je to slepá větev a ospf jen plní jen roli distribuce rout a nechci, ať to padne při každém škobrtnutí.