To platí pro relativně krátké vzdálenosti (okolo 500m), kde se ještě neprojevuje "v plné síle" zmršený vyzařovací diagram LHG (parabola se silně zastíněným středem) a kde má LHG značný přebytek výkonu (který si ale nakonec stáhne jen na potřebnou úroveň, kterou ale uživateli neřekne,že...APC).
Na větší vzdálenosti (od 1km výše) pomalu přestává být středově osové nastavení obou parabol (ony to přesně paraboly ani nejsou) ideální a pro max. dosah LHG-LHG musí obě jednotky mírně šilhat a jelikož beamforming toto šilhání zajišťuje JEN A POUZE při vysílání a při příjmu nikoliv, je nutné tomu nastavovací proces přizpůsobit (precizní držák LHG nutností). Jinak "ruletová" automatika (zkouší úplně všechny varianty úhlů, výkonu,atd) si občas "odskočí" na jiné parametry, jelikož optimálních maxim bude více.
