a teď při zátěži s 500 naty, 1000 mangle, 1000 QT
nejlepší byla 3.30, proroutovalo to 100Mbit.
lehce horší byla 4.9
nejhorší je 5.0b2 která dala 80Mbit a opravdu používá pouze jedno jádro.
totálně největšim žroutem výkonu bylo mangle. Malej úbytek způsobovalo QT ale QTčky nic neteklo a umim si představit že kdyby teklo, tak si veme taky dost.
snížením počtů mangle na 500 se propustnos zvedla ze 100Mbit na cca 200Mbit.
snížením počtů mangle na 200 se propustnos zvedla na cca 350Mbit.
snížením počtů mangle na 100 se propustnos zvedla na cca 500Mbit.
snížením počtů mangle na 50 se propustnos zvedla na cca 650Mbit.
při odstranění všech mangle, se rychlost vrátila na 1000Mbit.
Jako hraniční router můžu s čistym svědomím říct, že 100Mbit utahne to jo, ovšem záleží na tom kolik máte userů a kolik pravidel.
Pokud máte shaping stylem 1 user = 1 nat = 2 mangle = 2 QT, tak mojí síť při 60Mbit a 400 userech by to asi dost bylo udejchaný a nejspíš by to nesačilo.
Opačnej případ je když budu chtít rozdělit hlavní konektivitu na dva díly. Pak to utahne řekl bych i 200Mbit při 2 mangle a 2QT bez dalších pravidel.
Pokud to bude nasazený pouze jako nějakej oblastní router třeba mezi optickými kabely nebo něco podobnýho bez pravidel, pak to skutečně dá 1Gbit skrz.
Mezi verzemi mikrotiku jsou nepsaný vlastnosti. např. v5.0b využívá pouze jedno jádro. v4.9 se snaží využívat obě co nejlépe ale asi jí to sem tam stojí výkon bokem a v3.30 využívá obě jádra zase uplně jinak a spíš my to přijde jako jedno jádro na ovládání ethernetu a druhý na použíí iptables.
Účinnost hyper-threadingu se nepotvrdila. Výraznej vliv na propustnost to nemá a spíš bych řek že vůbec žádnej a jenom to mate při zobrazování vytížení procesory kdy 25% znamená vytíření jednoho jádra na maximum.
Pro mě to znamená, že na bránu nepatří tento HW ale na obyčejný směrování mezi vlany nebo nějakými oblastmi ano.