Pánové, jste všichni vedle :-) Vzpomínám si na to, jak mi před lety jeden kolega zaujatě vyprávěl o tom, jak je taková malá smyčka na kabelu (tenkrát šlo o silový kabel, prodlužovačku) fungující ochranou proti přepětí a blesku. Když jsem se přestal válet smíchy po zemi zeptal jsem se ho, jak to vlastně funguje. Ptal jsem se ho proto, že byl vyučený v oboru elektro a já doufal v nějakou seriózní odpověď. Vysvětloval to tak, že blesk má tak rychlý proud, že "nevybere tu zatáčku malé smyčky", vyletí skrz izolaci ven a připojeným přístrojům se tudíž nic nestane. Pak už si toho moc nepamatuju, protože jsem smíchy ani neslyšel :-)
Jenže ono to s tou smyčkou je pravda.
Smyčka na kabelu je cívka. Cívka zapojená v sérii se chová tak, že nepropustí vyšší kmitočty. Toho lze využít například k tomu, aby se po plášti kabelu nešířilo vysokofrekvenční rušení dovnitř nebo naopak ven z připojeného zařízení. Proto také na konci některých lepších propojovacích kabelů najdete váleček, který obsahuje feritové jádro a zvyšuje indukčnost cívky vytvořené několika závity kabelu.
A s bleskem to funguje obdobně. V podstatě měl ten kolega pravdu "bleskový proud nevybere zatáčku a vyběhne ven". Bleskový proud má velmi strmý nárůst. Takový skokový průběh proudu se skládá z velkého množství vyšších frekvencí. Vyšší frekvence opět neprojdou cívkou. Takže přesto, že je blesk stejnosměrný proud, tak jeho náběh je tak rychlý, že se na něj takto nedá nahlížet. Je to také důvod proč se správně na hromosvodech nedělají ostré zatáčky. Napojení hromosvodu v ostrém úhlu je téměř jako by tam to napojení nebylo. Čím ostřejší úhel nebo zatočení drátu, tím větší indukčnost. V této cívce se pak indukuje magnetické pole, které zapřičiní to, že se například hromosvod vytrhne ze zdi nebo blesk opravdu z drátu vyskočí ven a pokračuje vzduchem, protože ten mu vzduch klade menší odpor než ta cívka na drátu.
